Články

EXPO 1958 - splněný sen pro Československo

EXPO 58 – splněný sen pro Československo

 

Světová výstava EXPO 1958 (Exposition Universelle et Internationale Bruxelles 1958) byla po druhé světové válce první velkou výstavou a konala se od poloviny dubna do poloviny října v Bruselu. Nejen na hlavní symbol výstavy – Atomium (110 m vysoký model základní buňky krystalové mřížky železa), ale také na další expozice a pavilony, se přišlo podívat 42 milionu lidí. Svým rozsahem, návštěvností a unikátností se EXPO stala jednou z nejslavnějších výstav. Zároveň je významným mezníkem v historii Bruselu.

Atomium 

Obr. 1: Atomium

Autor: Fortepan 

EXPO 58 pokrývalo 200 ha plochy, která byla rozdělena celkem do 7 sekcí:

  • největší část zabírala Belgická sekce s 28 pavilony s belgickým obchodem a průmyslem;
  • další velkou část zabírala Zahraniční sekce, ve které vystavovalo 46 zemí a převážnou část tvořily expozice USA, SSSR a Francie;
  • třetí poměrně velkou část zabíralo Belgické Kongo se 7 pavilony a tropickou zahradou;
  • mezi menší patřila Mezinárodní sekce s expozicí mezinárodních organizací a Folklorní sekce, která byla věnována restauracím, bistrům, kavárnám a obchodům s upomínkovými předměty;
  • zábavu měla na starost sekce Atrakce;
  • poslední sekci byly Restaurace;

V těchto sekcích se nacházelo celkem 150 výstavních pavilonů z 52 zemí celého světa.

EXPO a my 

Mezi zúčastněnými zeměmi nechybělo ani Československo. Pro tehdy komunistickou zemi to byla příležitost představit se v západním světě v co nejlepším světle. 

Vystavovalo se především sklo, porcelán, keramika a textilní design. Nejdůležitější a neslavnější však byl celkový koncept československého pavilonu, jehož autoři František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný se nechali inspirovat scénografickým designem. Pavilon tvořila hlavní budova a restaurace.

Mapa areal

Obr. 2: EXPO 58

Autor: Jindřich Santar 

Expozici Československa charakterizoval průmysl s důrazem na strojírenství, dobrá životní, kulturní i umělecká úroveň, výhoda spolupráce a obchodu se státy budujícími socialismus a pomoc při rozvoji zaostalejších zemí. Exponáty byly na výstavu vybírány podle hesel „nejlepší z nejlepšího“ a „méně je někdy více“. Měly zde být jen ty netypičtější a divácky nejzajímavější. Cílem pro Československo bylo ukázat vysokou výstavní úroveň a vkus, respekt k politickým zájmům a také umělecké cítění a smysl pro obchod.

 

Hlavním námětem československé expozice byl „Jeden den v Československu“. Toto téma bylo dále rozděleno do tří celků - Práce v ČSR, Odpočinek v ČSR a Kultura v ČSR, které se dále členily do několika dalších úseků.  Expo 58 také nabídlo první představení legendárního divadla Laterna Magika, které namísto slov používalo kombinaci filmové projekce, tance, zvuku, světla a pantomimy.

 

Československý pavilon se nejprve potýkal s nízkou návštěvností a malým zájmem. Důvodem bylo především jeho umístění - naházel se mimo hlavní tepnu u jedné ze vstupních bran do areálu. To se s postupem času změnilo. O pavilonu začal psát zahraniční tisk, který informačně doplňovaly záznamy v návštěvních knihách a ohlas rostl a rostl. Každý další den stála před pavilonem obrovská fronta zvědavých návštěvníků, kteří chtěli vidět, co přivezli renomovaní čeští a slovenští umělci ukázat.

 

EXPO 58 skončilo v říjnu a Československý pavilon získal 14 ocenění, včetně Zlaté hvězdy za nejlepší pavilon (interiér a restaurace). Během půl roku ho navštívilo 6 milionů lidí. Účast Československa na takto mimořádné události byla možná hlavně díky podpoře tehdejšího ministra školství Františka Kahudy, který pomohl české kultuře potlačené stalinským totalitářstvím opět vzkvést. Byl to právě on, kdo pomohl vrátit Československo zpět na radar moderního uměleckého světa.

 

Úspěch Čechoslováků a vládní podpora vedly k objevení nového stylu architektury a designu, Bruselského stylu, který se stal symbolem zlatého desetiletí pokroku a reformy. Ten byl a stále je charakterizován použitím moderních materiálů jako je sklo, plast a ocel. Zároveň je typický pro svou hladkost a minimalismus, je mnohem méně politický než funkcionalismus a více se soustředí na estetiku než na sociální uplatnění. Bruselský styl dodnes slouží jako inspirace pro moderní architekty.

 

Po ukončení výstavy byly budovy vytvořené pro EXPO 58 přesunuty do Prahy. Hlavní budova bohužel shořela v devadesátých letech. Restaurace československého pavilonu byla zachována a přestavěna na vrchol Letné v roce 1960. V té době nabízela restaurace jeden z nejkrásnějších panoramatických pohledů na Pražský hrad a Staré a Nové Město. V průběhu dalších let však restaurace chátrala a v roce 2001 došlo k její rekonstrukci. Základy byly zachovány, nicméně z krásné připomínky jsou dnes kancelářské prostory.

Restaurace EXPO 

Obr. 3: Budova EXPO 58, Praha

Autor fotografie: Michal Kmínek

 

Zdroje:

Obr. 1:            FORTEPAN, ID 77988. Világkiállítás (EXPO 58), Heysel park, Atomium emlékmű. In: Wikipedie [online]. [Cit. 30.10.2018]. Dostupné z WWW: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Világkiáll%C3%ADtás_(EXPO_58),_Heysel_park,_Atomium_emlékmű._Fortepan_77988.jpg 

Obr. 2:            SANTAR, Jindřich (1961): EXPO 58: světová výstava v Bruselu. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění.

Obr. 3:            KMÍNEK, Michal. Praha Holešovice, Budova EXPO 58. In: Wikipedie [online]. [Cit. 30.10.2018]. Dostupné z WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Praha,_Holešovice,_budova_Expo_58_II.JPG