Články

Co je to vlastně Bruselský styl...

Co je to vlastně Bruselský styl...

BRUSELSKÝ STYL

Bruselský styl se na našem území objevil na konci 50. a především na počátku 60. let minulého století. Je úzce spojen s účastí tehdejšího ČSR na světové výstavě EXPO 1958, na které zaznamenalo velký úspěch. Všechny československé exponáty přihlášené do soutěže získaly ceny - ze 170 ocenění 56 velkých cen, 47 čestných diplomů, 35 zlatých, 18 stříbrných a 14 bronzových medailí. Největším úspěchem však bylo ocenění samotného pavilonu, který získal Zlatou hvězdu.

Bruselský styl pozvolna vystřídal poválečnou tvorbu ovlivněnou tehdejším režimem a socialistickým realismem a někdy je také označován za měkký modernismus. Uplatnění našel už krátce před samotnou výstavou a jeho vliv trval především v první polovině 60. let minulého století. Nejvýrazněji se tento styl projevoval v návrzích interiérů a jeho prvky je možné sledovat i v dnešní moderní architektuře.

Znaky bruselského stylu

Bruselský styl vznikl v době, kdy byl svět ovlivněn vědou a technikou. Orientoval se na nové materiály a technologie a s nimi spjatý estetický výraz stavby. Tento styl byl vzdušný, lehký, plný pohybu, jasných barev a neonů. Propojovaly se zde emoce a technologie, vznikaly nové tvary inspirované dobýváním vesmíru - tvary raket a sputniků, elips a spirál, motivy tehdy populární nukleární chemie a genetiky - chemická schémata, atomy, molekuly apod. Typická byla také orientace na sklo, ocel, plast a na velmi úzkou spolupráci architektů s výtvarníky.

Inspirací bruselskému styl byl tzv. mezinárodní styl, ve kterém převažuje asymetrie a excentričnost, nepravidelné plochy a geometrické obrazce.

V Bruselském stylu lze vidět i znaky funkcionalismu – strohost a účelnost. Vše bylo odlehčené, praktické a typizované.

Snadno tvarovatelné materiály v syntetických barvách a jejich neobvyklé kombinace a odstíny otevřely dveře novým možnostem. Nejčastěji se využívaly pastelové barvy - modrý blankyt, hráškově zelená, žlutá, růžová, oranžová, šedivá a další.

Nábytek

Charakteristickými znaky pro nábytek bylo drobnější měřítko, odlehčenost, snadná údržba a výrazné barvy. Začaly se uplatňovat otevřené policové stěny, které prostor opticky rozdělily, ale neubraly z něj moc světla. Úložný nábytek byl vyráběn z dýhové dřevotřísky.

Mezi materiály se začal nově objevovat umakart (tepelně odolný plast), překližka, roxorové pruty a změnu bylo možné vidět také u tvarů - kromě klasických čtverců a obdélníků se používal ledvinový a trojúhelníkový tvar (často se zaoblenými hranami).

Nábytek v bruselském stylu tak obecně ovládla asymetrie, abstraktní geometrické vzory, pěnové čalounění a potahy z umělých textilií. Oblíbenými se staly především lineární vzory.

V této době lze hledat kořeny později velmi oblíbeného sektorového nábytku.

Lampy a svítidla

Charakteristickými znaky pro osvětlení byla funkčnost a výskyt několika osvětlení v jedné místnosti. Vzhledem k nízkým stropům zcela vymizely lustry na dlouhé závěsné tyči. Novinkou bylo zářivkové osvětlení, které našlo využití ve veřejných interiérech, kancelářích, kuchyních, chodbách, pracovnách apod.

Závěsná světla měla asymetrický tvar připomínající obrácený deštník, štíhlé vázy, stylizovaných zvonů květin nebo zjednodušených ženských aktů. Většinou měla pastelovou barvu, zvlněné vertikální linie nebo jiné geometrické vzory. Často se objevovala také nástropní nebo nástěnná svítidla z mléčného skla.

Typickými a novými byly také papírové lampiony (hladké nebo různě skládané) a bodové reflektory či zapuštěná bodová světla.

Tvarové i materiálové řešení svítidel bylo často velmi nadčasové.

Sklo, porcelán, keramika

Charakteristickými znaky pro toto odvětví byly tvary nepravidelného trojúhelníku, hvězdice, amorfní tvary, překřížené linky a kontrasty černé s bílou, žlutou, růžovou nebo zelenou barvou. V mnoha případech šlo o nápojové sady s malovaným ne sítotiskovým vzorem.

Co se skla týče, Bruselský styl jej nijak výrazně neovlivnil. Díky velkému úspěchu na EXPO 58 se však o československém sklářství začalo více mluvit a začalo být úspěšné také v zahraničí.

Keramika byla ovlivněna jak Západem - biomorfní formy, aerodynamické linie, deformace pravidelných tvarů a osová asymetrie, tak Bruselským stylem současně - kombinace dvou barev, absence plastického dekoru.

Nejvýznamnějším autorem keramiky byl Jaroslav Ježek a jeho dílo - moka souprava Elka.

Obytné interiéry

Jednalo se především o malé panelové byty, které bylo nutno funkčně a prakticky vybavit. Velký úložný nábytek byl soustředěn do větších celků - vestavěných skříní. Zbylý nábytek byl variabilní a kombinovatelný a odpovídal bruselskému stylu – odlehčený sedací, stolový, lůžkový nebo úložný nábytek.

Architektura

Charakteristickými znaky je působení na city, kladení důrazu na tvar, materiál a konstrukční a prostorové řešení. Typické je sklo na fasádách a v mozaikách. Používaly se také různé podoby keramiky, plastické hmoty, umakart, laminát, nátěry ve výrazných barvách, vlnitý plech, eternit apod.

Nejen prostor, ale i hmota získaly na dynamice. Používaly se hlavně geometrické tvary (trojúhelníky, lichoběžníky, spirály, parabolické a kónické tvary). Oecně byly oblíbené principy asymetrie.

Konstrukčně se jednalo především o skořepinové klenby, lanové střechy, závěsné skleněné fasády, konstrukce z přepjatého železobetonu, panely z různého materiálu, umělé hmoty aj.

O propojení exteriéru s interiérem se velmi dobře postaraly skleněné fasády, zalamované, vlněné stěny. Stropy pak umožnily vytvářet nádherné a do té doby nepoznané efekty.