Články

Česká kuchyně

Česká kuchyně je neodmyslitelnou součástí každé restaurace či hospody u nás, a přestože se výrazně liší od současné moderní gastronomie, své příznivce a milovníky si vždy najde. Každý z nás si rád připomene onu jemnou ale výraznou chuť tradiční svíčkové, poctivé zelňačky nebo hovězího tataráku.

Historie české gastronomie je poměrně pestrá a sahá až do 14. století. Úrodná země již za dob praotce Čecha umožňovala pěstovat různé plodiny, rozsáhlé pastviny byly skvělým zdrojem potravy pro dobytek, lesy byly plné zvěře a řeky byly plné ryb. Hlavním způsobem obstarávání potravy bylo v té době zemědělství a chov dobytka. Kromě toho, lidé velmi brzy přišli na to, že k přípravě dobrého jídla ze základních (často chuťově nevýrazných) potravin, lze využít volně rostoucích bylinek a koření. Právě v této době se začínají objevovat první improvizované recepty, které byly předávány ústně z generace na generaci. Přesný technologický postup v písemné podobě tehdy bohužel neexistoval. Mnoho historických zdrojů ale uvádí, že kuchařské umění bylo už v minulosti vzácné a velmi respektované.

 

Historie 

Zdroj: Muzeum gastronomie (http://www.muzeumgastronomie.cz/cs/stala-expozice)

 

Základní a podstatnou roli hrál na stolech všech domácností chléb. Z dochovaných zdrojů dokonce víme, že už tehdy uměli staří Čechové připravit až dvanáct druhů chleba – žitný, žemlový, pšeničný, mazancový atd. Mezi další velmi populární potraviny patřily v té době luštěniny, různé kaše, brambory a knedlíky. Jejich kreativní přípravou a vzájemnou kombinací vznikaly chutná, a přitom velmi jednoduchá jídla. Spousta z nich je oblíbená i dnes.

Veškeré způsoby zpracování potravin a přípravy jídel prošly v průběhu času velkými změnami. Změnil se způsob, jakým smažíme, vaříme, pečeme, zahušťujeme, ochucujeme atd. Nicméně, mnohé archaické prvky lze v české kuchyni najít i dnes.

Současná česká jídla a jejich úprava mají mnoho společného s tradiční kuchyní našich sousedů, především těch z Maďarska a Německa. Inspiraci však sbírá také z francouzské, italské, mexické nebo dokonce čínské kuchyně. Od populárních středozemních a exotických kuchyní se liší hlavně tím, že jsou hutnější a náročnější na trávení. Své místo zde totiž má hlavně mouka, živočišné tuky a maso všeho druhu. S přibývajícím zájmem o zdravý životní styl se však mění i situace v české kuchyni. Těžká a tučná jídla doplňují hlavně ryby a zeleninové saláty, které často nahrazují klasické přílohy jako jsou např. brambory. Kromě toho, česká kuchyně dnes nabízí i mnoho vegetariánských jídel.

Základem české kuchyně však stále zůstává především maso – hovězí, drůbeží, králičí, vepřové a zvěřina. Co se ryb týče, nejoblíbenějším je bezesporu sladkovodní kapr, pstruh a úhoř. Kromě ryb a masa je pro českou kuchyni typické ovoce a zelenina (sezónní záležitost), luštěniny, houby, mléčné produkty, obilí, pečivo (bílé i tmavé), rostlinné a živočišné tuky, koření a bylinky (hlavně pepř, kmín, nové koření, bobkový list; z bylinek pak libeček, meduňka, saturejka, majoránka, šalvěj, kopr a česnek) a v neposlední řadě pivo.

 

Svíčková pečeně 

Poctivá hovězí svíčková pečeně

 Bylinky

Bylinky ze zahrádky

 

Na českou kuchyni se lze podívat i z regionálního pohledu. Následující vybrané kraje mají svá specifika a nabízí mnoho gastronomických překvapení. Pro Jihočeský kraj byla v minulosti typická jednoduchost a úspornost. Převážně se jednalo o polévky jako kulajda, česnečka, bramboračka nebo rybí polévka. Co se hlavních jídel týče, servírovaly se převážně pečené vdolky nebo čerstvé upečené buchty doplněné bílou kávou. Specialitou tohoto kraje byla a stále je zabijačka, vepřová pečeně se zelím a knedlíkem a ovocné knedlíky. Místní specialitou je pak bezesporu kočičák (šťouchané brambory se škvarky a kyselým zelím, bramborové šišky, nebo zelňáky) a cmunda (bramborák servírovaný se zelím a uzeným masem). V jídelníčku Jihočeského kraje nechybí ani ryby, neboť se jedná o vyhlášenou rybníkářskou oblast. Pracuje se zde s kaprem, pstruhem a dalšími sladkovodními rybami. Kromě nich zde najdeme i zvěřinu – zajíc na smetaně, srnčí kýta na jalovci, bažant s divokým kořením, kančí se šípkovou omáčkou.

 

Cmunda se zelím 

Cmunda (bramborák servírovaný se zelím a uzeným masem)

 

Pro kuchyni na Vysočině jsou typické luštěniny, brambory, houby a chleba. V minulosti se maso objevovalo pouze výjimečně, a to v období zabijaček, kdy ho byl dostatek. Dnes je maso už i zde běžnou záležitostí. Typickými pokrmy pro tuto oblast jsou horácká houbová polévka, jihlavská kyselka, pučálka (naklíčený hrách upražený na kamnech), šormajzl (kroupy s hrachem) a jahelník (jáhly zapečené se sušenými švestkami). Vzhledem k tomu, že oblíbené jsou zde také brambory, nechybí ani bramboráky na mnoho různých způsobů.

Jihomoravský kraj čerpá ze své úrodnosti polí, sadů a zahrad. Obyvatelé jsou zde velmi přátelští a pohostinní. Připravují se zde hlavně omáčky – svíčková, křenová, koprová a znojemská. Kromě toho je tento kraj pověstný svými sladkými jídly a zpracováním masa – zabíjačka, králičí maso, drůbeží maso a svatomartinská husa. Neodmyslitelnou součástí a typickou specialitou Jihomoravského kraje jsou olomoucké tvarůžky a čočkový prejt s jáhlami.

 

 Svatomartinská husa

Svatomartinská husa

 

Jednu z nejproslulejších a nejtradičnějších kuchyní má bezpochyby Východomoravský kraj v čele s východní Moravou, Slováckem, Zlínskem a Kroměřížskem. Snad každému se hned vybaví frgály, valašská kyselica a stryky neboli bramborové placky. Mezi další typické pokrmy patří strapačky se zelím a uzeným masem, vepřový řízek v bramborovém těstě, nebo třeba kontrabas (směs pohanky, brambor a slaniny). Kdo rád ochutnává, neměl by vynechat speciality jako boží milosti, pěry, šumajstr, lokše s mákem a jiné.

Regionální kuchyně Královehradeckého kraje je reprezentována Podkrkonoším a Krkonošemi. Typickým jídlem je zde kyselo, které se připravuje z chlebového kvásku nebo na bramboráku (sejkoru) a tradiční houbový kuba. Další specialitou je např. bramborový knedlík s uzeným masem a švestkovou omáčkou. Jídla jsou v této oblasti připravována podle sezóny a pracuje se vždy s tím, co je právě aktuální a čerstvé. Krkonošskou kuchyni charakterizují brambory, houby, cibule, česnek, zelí, vejce a mléko. Hojně je využíváno různých bylinek a koření (estragon, libeček, kerblík, meduňka, bazalka, bedrník, saturejka, brutnák nebo černobýl). Ze sladkého jsou oblíbené lomnické suchary, jejichž původní receptura se stále používá.

Severočeský kraj je charakteristický svou horalskou jednoduchostí, jež představují bramborové pokrmy a pokrmy z hub a luštěnin. Kromě výborných kozích sýrů stojí za to ochutnat severočeské kuře nebo litoměřický závitek. Mezi další speciality patří zvěřinové hody, houbové řízky, husí polévka, krušnohorské brambrdle nebo bramborové pirožky s cibulí a tvarohem. V Severozápadních Čechách se najdou speciality jako masové závitky, vařené hovězí s okurkovou omáčkou, doubičtí rarášci, houbové karbanátky, kapustová polévka nebo pečená kachna s nádivkou.

Chutná a zajímavá jídla nabízí také Karlovarský kraj, pro který je nejtypičtější karlovarský knedlík. Nejen místní si zde pochutnají na karlovarském guláši, polévce s noky, lázeňském zadělávaném jehněčí nebo zaječím stehnu se svíčkovou omáčkou. Práce s masem není místním kuchařům cizí. Skvělé je pečené kuře na jablkách s jalovcovou omáčkou, kachna na ovoci se zázvorovým zelím, hovězí vývar s krupkovou omeletou nebo smažené dršťky. A protože se jedná o lázeňskou oblast, nechybí ani karlovarské oplatky, medovina a sýry. 

Gastronomie našeho hlavního města je různorodá a světová. V restauracích najdete kromě českých jídel také jídla silně inspirovaná zahraniční kuchyní. Oblíbenými českými pokrmy však i dnes zůstává pražská šunka, guláš, svíčková, silný vývar nebo sladké pečivo. V minulosti byly v oblasti Prahy oblíbené také palačinky, zadělávaná zelenina, býčí žlázy nebo i brzlík. 

A na závěr nesmí chybět Moravskoslezský kraj, jehož gastronomie je často označována jako vůně s příchutí severu. Zde platí ono známé – čím více na sever, tím více do Polska. Vliv této sousední země na naši kuchyni se v oblasti Moravskoslezského kraje rozhodně nedá zapřít. Důležité jsou pro tuto oblast polévky, o kterých se dodnes tvrdí, že jsou grunt. Ty musí být hutné a syté a základem je nejčastěji kysané zelí nebo mléko. Pokud jsou poctivě připravené, dokáží nahradit i hlavní jídlo. Oproti jiným krajům, byla v tom Moravskoslezském oblíbená spíše bezmasá jídla jako brambory se zelím (a jejich všemožné varianty). Maso bylo pouze sváteční záležitostí. Obecně by se dalo říci, že se vařilo především z toho, co bylo dostupné, co rostlo u chalupy, co se dalo vypěstovat atp. Dnes už je maso běžnou součástí jídelníčku i zde. Jídla Moravskoslezského kraje jsou hutná a těžká. Slezská kuchyně nabízí spoustu specialit mezi které patří krkovička se šmorákem (šťouchanými brambory) a kyselým zelím, šurimajzl s uzeným bůčkem (směs fazolí a krup) nebo chlebjanka (polévka ze starého chleba).

Výtečná česká jídla nechybí ani u nás v EXPU. Téměř každý den u nás na menu najdete alespoň jednu českou specialitu, která je vždy připravená z těch nejlepších surovin a s láskou našeho personálu. Je libo poctivý hovězí vývar či valašskou kyselici? Nebo spíše vepřové výpečky se zelím a chlupatým knedlíkem? Stačí si vybrat.

Česká kuchyně je chutná a poctivá a takovou ji máme rádi!

Fotogalerie typických jídel české kuchyně 

Odkaz na fotogalerii